S prudkým růstem výdajů za elektřinu, teplo a plyn se zvyšuje počet domácností, které mají nárok na měsíčně vyplácený příspěvek na bydlení. Dosáhnou na něj domácnosti, které mají výdaje na bydlení a energie vyšší než 30 procent příjmů, v Praze 35 procent. Můžete ho získat, ať už bydlíte v nájmu, podnájmu nebo na základě práva uděleného vlastníkem bytu, typicky příbuzným, v družstevním nebo ve vlastním bytě nebo domě, či na vlastní chatě (platí jen do konce roku 2022).
Do žádosti o příspěvek na bydlení se zadává měsíc, od kterého požadujete, aby vám stát na bydlení přispíval. Žádat lze až 3 měsíce zpětně. Například v listopadu lze požádat o pomoc s výdaji na bydlení od srpna. Příjmy i výdaje za bydlení se zjišťují za předchozí kalendářní čtvrtletí, tedy například v květnu za měsíce leden až březen.
Za příjmy z práce se kromě mezd, platů a odměn z DPP/DPČ považuje také výdělek OSVČ podle daňových přiznání za období od července do června, přičemž výsledná částka se pro získání měsíční výše výdělku vydělí dvanácti. V případě podnikání na hlavní činnost se používá fikce výdělku ve výši poloviny průměrné mzdy (u začínajících podnikatelů ve výši čtvrtiny), i pokud byl skutečný příjem nižší. Příjem z podnikání ve vedlejší činnosti se započítává podle skutečnosti.
Příjmem jsou také důchody (jejich výši si úřad ověřuje sám), nemocenské dávky, včetně peněžité pomoci v mateřství, rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, výživné a náhradní výživné nebo podpora v nezaměstnanosti.
Měsíční příjmy celé domácnosti se sečtou a vydělí třemi (měsíci kalendářního čtvrtletí), čímž vznikne částka průměrného měsíčního příjmu domácnosti. Ta se vynásobí číslem 0,3 (v Praze 0,35) a pokud je výsledek nižší než její měsíční výdaje na bydlení, má domácnost na příspěvek na bydlení nárok.
Za výdaje na bydlení se považuje nájemné či podnájemné, zálohy na energie a platby za služby spojené s bydlením, jako jsou poplatky za provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, odvoz odpadu nebo vodné stočné. Splátky hypoték se do výdajů na bydlení nepočítají. Vyúčtování záloh se Úřadu práce dokládá. V dalším čtvrtletí se výše příspěvku na bydlení upraví tak, že nedoplatek se považuje zvýšení nákladů na bydlení a přeplatek za jejich snížení.
Horní limity přiměřených nákladů na bydlení tvoří tzv. normativní náklady, které stanovuje vláda na základě dat Českého statistického úřadu v dělení na bydlení nájemní a vlastnické a dále podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Pokud jsou skutečné výdaje za bydlení vyšší než normativní náklady, počítá se příspěvek na bydlení z normativních nákladů. Příspěvek na bydlení pak představuje rozdíl mezi příslušným normativním nákladem a třiceti, v Praze pětatřiceti procenty průměrné měsíční výše příjmů domácnosti. Při nižších skutečných výdajích za bydlení, než je výše normativních nákladů, se dávka počítá ze skutečných výdajů.
Příspěvky poskytnuté v rámci úsporného tarifu (viz předchozí odstavec) nejsou považovány za příjem, na náklady pokryté příspěvkem je pohlíženo, jako by byly hrazeny zákazníkem.
O příspěvek na bydlení je třeba požádat buď osobně na oddělení státní sociální podpory nejbližší pobočky Úřadu práce, nebo si žádost stáhnout z webu MPSV (https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-bydleni), vytisknout, vlastnoručně podepsat a spolu s kopií občanského průkazu poslat na Úřad práce běžnou poštou. Máte-li zřízenu bankovní nebo jinou elektronickou identitu, můžete o příspěvek na bydlení požádat on-line zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/prispevek-na-bydleni.
Podmínky pro vznik nároku na příspěvek na bydlení jsou následující:
- předložení přehledu příjmů (podrobnosti viz výše),
- předložení dokladů o výdajích na bydlení a dokladů o složení domácnosti (typicky doklad o studiu dětí, o obdržení výživného nebo o jiném bydlišti druhého rodiče dítěte po dobu alespoň tří měsíců), dokladem o úhradě nákladů na bydlení může být přehled SIPO, složenka nebo výpis z účtu,
- ze žádosti o příspěvek na bydlení a přiložených dokladů, například z nájemní/podnájemní smlouvy a ze smluv uzavřených s dodavateli energií, musí být zřejmé, kolik činí nájemné/podnájemné, platby na energie a na další služby spojené s bydlením (podrobnosti viz výše).
- Příjmy a výdaje na bydlení je posléze třeba dokládat jednou za půl roku, vždy v dubnu a v říjnu za předchozí kalendářní čtvrtletí.
Užitečný přehled, co se kdy dokládá, vytvořila pro své klienty i pro veřejnost Česká spořitelna: https://www.csas.cz/cs/page/prispevek-na-bydleni
Vzhledem k nárůstu cen elektřiny, tepla a plynu je jisté, že nárok na příspěvek na bydlení bude mít v příštích měsících řada domácností, které jej dosud neměly. Je proto důležité připravit si orientační propočet na základě posledních vyúčtování za elektřinu, plyn, teplo a pevná paliva a aktuálních ceníků dodavatelů. V případě, že nárůst cen přiblížil Vaši domácnost k hranici 30 %, v Praze 35 % příjmů nutných pro pokrytí výdajů na bydlení, počítejte s tím, že v příštích měsících nárok získáte.
V případě, že příspěvek nestačí, pak můžete žádat o doplatek na bydlení, což je pomoc ze skupiny dávek v hmotné nouzi.
